Izraelský výtvarník Zvi Tolkovsky (1935) nevystavuje v Praze poprvé. Na aktuální výstavě v Galerii Millenium představuje více než 40 nových prací, které spojuje postavička ušatého Mickey Mouse.
Zvi Tolkovsky je jeden velký Mickey Mouse. Na jeho kresbách, malbách ale i trojrozměrných objektech se téměř vždy nachází motiv usmívajícího se Mickeyho. Oba jsou podobně staří, mám dojem, že jsou si vzájemně dokonce podobní, oba však s jistotou milují barvy a umí se vtipně a s humorem jim vlastním zabavit.
Už na střední škole v Haifě Zvi na přání svých spolužáků maloval líbezné postavičky Myšáka Mickeyho. Když se mu pak narodili synové, tak je na papíře stejně jako jiní otcové výtvarníci rozmazloval jeho dobrodružnými kousky. Hlavním hybatelem pro zapojení Mickey Mouse do jeho umělecké tvorby se však stala dcera Katja, která kreslila tak zvláštní a dětsky naivní karikatury černobílého barda s velkýma ušima, že mu už dále nemohl unikat a musel mu otevřít dveře do světa svého umění.
Myšák Mickey je bezpochyby jeho alter ego. Věrně ho doprovází posledních 15 let na většině jeho děl, nikoho proto nepřekvapí, že je tomu také tak na jeho aktuální pražské výstavě. Myšák se někdy divákům představí pouze jako stydlivý obrys nebo rychle načmáraná stínová silueta, jindy je zase hravým pozorovatelem obrazového dění. Když má obzvlášť dobrou náladu, tak se promění v přímého účastníka, jenž na sebe bere masku vojáka, mechanika či malíře. Všechny profese, které Zvi během svého života zastával, zná také dobře jeho umělecký dvojník: Mickey se umí hbitě pohybovat na bitevním poli, opravovat letadla i v klidu zasednout za malířský stojan a oddat se umělecké práci.
Myšák v pojetí Zvi Tolkovského rád okukuje polonahé či zcela obnažené ženy. Jeho záliba má místy až neskrývaný voyerský nádech. Nahotinky, nejčastěji vystřižené z lechtivých pánských časopisů mají ve Zviho tvorbě hlubokou genezi. Na počátku 50. let sloužil jako mechanik u izraelského letectva, tehdy ho piloti požádali, aby jim na letadlo namaloval nahou sexuchtivou ženu ve vyzývavé poloze. A ne malou, pěkně přes celé letadlo. Tahle rozcapená vysvlečená ženština se stala jeho prvním velkým uměleckým dílem, na nějž nikdy nezapomněl a pomocí malých vystřižených nahotinek ji i nadále umělecky zpřítomňuje.
Zvi je také náruživý a oddaný sběratel všeho zajímavého a netypického, co vidí kolem sebe. Jeho sběratelství na sebe občas bere rysy obsesivní posedlosti. Přitahují ho jak staré věci, jako jsou třeba známky a pohlednice, tak nejrůznější plastikové absurdnosti moderní doby, které často jdou ve stopách disneyovské estetiky. Není však typem sběratele, jenž by své poklady zamknul doma ve skříni. Rád se svými skvosty pochlubí, a to obzvlášť na svých kolážích, asamblážích či trojrozměrných objektech. Objekty vytváří ze dřeva, kovu, plastu a papíru, prostě ze všeho, co se mu dostane do rukou. Poslední roky netráví léto v Izraeli, nýbrž v Nabdíně poblíž Velvar, kde intenzivně pokračuje ve sběru vetchých i vizuálně roztodivných relikvií.
Zvi Tolkovsky si často pohrává s uměleckou historií, cituje vědomě, místy i nevědomě výtvarné směry 20. století, jako je především dadaismus, poetismus, surrealismus a pop art. Z jeho tvorby lze přesto cítit respekt a hlubokou úctu k dějinám umění, které ho však nikterak nesvazují, nýbrž mu dávají svobodu projevit se v celé umělecké šíři.
Jeho díla jsou stejně jako kreslené příběhy Mickey Mouse v mnoha ohledech nevypočitatelná, někdo by dokonce řekl, že vychytrale záludná. Diváka umí vždy zaskočit či vyprovokovat něčím vtipně neotřelým. Prostě velký umělec Myšák Mickey, který nepřestává nikdy překvapovat.
Autor: Eva Janáčová
Publikováno v Literárních novinách 26. září 2013.